Takhle to před rokem začalo. Sestra mi k narozeninám nadělila povlečení na deku (ze sekáče) s tím, že ho buď můžu mít na postel, nebo si z něj mám ušít třeba šaty. Látka se mi moc líbila, tak jsem si ji dala do krabice, kde mám podobný materiál a čekala jsem na nějaký nápad.
 |
| na menší části byla moc pěkná výšivka |
Jednou jsem v burdě našla tento střih na šaty, který se mi líbil. Bylo rozhodnuto. Do toho se plánovala bratrancova svatba, tak jsem měla i příležitost, na kterou bych šaty mohla vzít. Jenže jsme těsně před svatbou ochořeli a šaty zůstaly nedodělané. 2 měsíce nato se ženil další bratránek a to jsem si řekla, že už je musím konečně dodělat. Práce na tom bylo strašně moc. Hlavně jsem to šila dost humpolácky, tak jsem nesčetněkrát párala a přešívala. Ale nakonec jsem z výsledku byla mile překvapena.
Při stříhání bylo docela náročné vymyslet, jak rozvrhnout tu výšivku...
Z odstřižků jsem ušila ještě šaty pro dcerku. Naštěstí na našeho drobka není potřeba tolik materiálu... ale i tak jsem musela zadní díl sukénky nastavovat úhlopříčně. A z těch nejmenších zbytků ještě kytičky do vlasů - čelenka pro malou a velká kytka pro mě (na fotkách není vidět). Střih jsem vytáhla z jedněch šatiček, co teď nosí.
 |
| všimněte si, že i táta byl s námi barevně sladěn :-) |
A nakonec jedna společná. :-) Jsem ráda za tento střih - budu šaty moct mít i třeba v těhotenství... a Zuz svůj model určitě obleče i příští léto. Má tam ještě vůli.
No páááni..... nádhera!
OdpovědětVymazat