vánoční pečení - foto, recepty dodám

Letos mám napečíno 5 druhů cukroví, ufff... začala jsem až tento týden,  nestihla jsem ho zatím nazdobit.

Už mi zbývá jen slepit linecké a nějak pomalovat perníčky. Uvidíme, zda zítra bude nějaký čas (asi nebude), jinak se snědí jen tak.

Musím říct, že se mi nic nespálilo, což se divím, ale hlídala jsem jak ostříž. Největší radost mám z těch perníků. Pekla jsem je podle Kuchařky naší vesnice a doporučují tam koření, které mi naprosto vyhovuje a perníčky jsou opravdu výborné.

Dnes sem dám zatím jen fotky a na recepty si budete muset počkat. Pokud mě někdo bude uhánět, napíšu je sem dřív :-) Jinak budu ráda za jakýkoliv komentář. Díky.

Linecké

Perníčky 

 Pracny

Vanilkové rohlíčky 

nejjednodušší cukroví - kokosky

Tady je tip na nejjednodušší a nejrychlejší cukroví, se kterým jsem se kdy setkala. Stačí vám jedna plechovka salka a 200g strouhaného kokosu. Smícháte to dohromady - lepší je dát víc kokosu než salka, aby hmota byla tužší. Pak dáte po hromádkách na plech a pečete pomalu na střední teplotě.

letní šála

Nechala jsem se inspirovat blogem jedné ženy, které hodně šije - měla tam letní šály, které se mi poměrně líbí a dají se snadno ušít. Pouze sehnat dobrý materiál. Já jsem měla u sebe jeden starý šátek, na kterém jsem to vyzkoušela a pak ještě jednu šálku, kterou jsem přešila tímto zůsobem.

1. šátek jsem rozstříhala na 4 pruhy

2. sešila jsem části k sobě, aby vznikl dlouhý pruh

 

3. oentlovala jsem kraje

 

4. jako spodní nit do šicího stroje jsem použila tenkou gumičku (kloboukovou)

5. už stačilo prošít prostředkem a nějak popošít kraje

6. a šálka je hotova

tady je druhý pokus - tam jsem gumičku všívala na dvě řady... asi to lépe drží a je to víc pojištěné proti rozpárání, ale ta druhá gumička se šije docela špatně

vajíčková pomazánka

Včera jsem dostala velkou chuť na nějakou pomazánku, ale zjistila jsem, že nemám v lednici moc surovin na výběr. Napadlo mě udělat vajíčkovou pomazánku, ale nikdy jsem ji sama nezkoušela. Tušila jsem, co se tam asi dává, ale raděj jsem se koukla do Kuchařky naší vesnice. Docela mě pobavilo to, co jsem tam četla:

Vaječné pomazánky jsou pokrm, při kterém hospodyně zase velmi dobře uplatní svou fantazii a kterými si pomůže, potřebuje-li večeři dobrou a rychlou.

 Kuchařka nabízí 11 variant a tak jsem se nechala inspirovat... citátem :-)

70g změklého másla

1 lžíce majonézy

1/2 nakrájené cibule 

4 vařená nakrájená vejce

2 nakrájené kyselé okurky

sůl

Všechno se smíchá dohromady a je to!

ananas

Jednou jsme s kamarádkou Eliškou připravovaly ananasový koktejl, či něco na ten způsob. Jenže už si nevzpomínám, co jsme tam všechno dávaly. Bylo to dost kyselé a proto jsme se tu konzistenci snažily nějak dochutit. Popravdě řečeno, vzhled byl stokrát lepší než chuť. Prohlédněte si fotografie, myslím, že výzdoba se nám povedla.

  

jednoduchý rychlý moučník

Minulé 2 roky jsem bydlela sama. Uznejte, že vařit pro jednoho je nic moc. Zaprvé se moc nedá sehnat suroviny v malém měřítku, potom se vám pro jednoho nechce špinit tolik nádobí a zatřetí jíst sám bez společnosti není žádná zábava. Naskytly se však příležitosti, kdy jsem mohla pozvat někoho na návštěvu a pohostit ho. Z té doby se mi osvědčil tento moučník, který se peče v kulaté korpusové formě, protože má cca poloviční tvar než klasický plech.

U tohoto receptu se dá dost improvizovat. Do těsta se může vmíchat cokoliv z oříšků, sušeného, čerstvého či kompotovaného ovoce. Nebo do půlky těsta vmíchat kakao, aby se vytvořil koláč dvoubarevný. Dobrá je také varianta s jablky a skořicí. Jinak doporučuji místo oleje dát rozpuštěné máslo.

Mně se osvědčila varianta hnědo-bílá (napůl s kakaem) a navrch namíchaný tvaroh s vanilkovým cukrem.

(na fotografování jsem si vzpomněla, když už byla půlka snědená)

Před nějakou dobou jsem zkusila experiment, kdy jsem trošku světlého těsta dala stranou a nakonec jsem pomocí igelitového pytlíčku s malou dírkou vytvořila nápis. Ano, bylo to k příležitosti ukončení studia mé kamarádky. 

pstruh na másle

To, že ryby jsou zdravé, víme všichni, ale v české kuchyni nejsou tak často. Já osobně je moc v jídelníčku nemívám. V červnu jsem koupila 2 pstruhy na vyzkoušení. Myslela jsem si, že připravit rybu je složité, ale mýlila jsem se. Není nad jednoduché recepty... není nad čisté nepřeplácané chutě!!!

Omyté pstruhy osolte, potřete kmínem, pokapejte citronovou šťávou a poprašte z obou stran moukou. Na pánvi rozpalte olivový olej, přidejte kousek másla a smažte pstruhy po obou stranách několik minut. Na osmařené pstruhy položte ještě plátek másla a kolečka citrónu. Servírujte s bramborami.

mexická improvizace

Nevím, jestli si vzpomenu, co jsem tam všechno dávala, ale pokusím se. V sobotu jsem přemýšlela, co uvařit k večeři... řídila jsem se pravidlem, co dům dá. Tak to u mě bývá dost často. Měla jsem rozmraženo půl kila kuřecích prs, které byly v nějaké akci, ale nic moc... příště už to nekoupím.

Nakrájela jsem je na kousíčky a omahla s cibulkou v pánvi wok. Přidala jsem nasekaný česnek a kmín. Později jsem to celé osolila a vhodila nakrájené rajče na tenké měsíčky a nechala to vše pořádně změknout. Ke konci jsem si nechala rozdělat dvě konzervy červených fazolí a bez šťávy jsem je ohřála s masem. Vznikla z toho taková hustá směs (poněkud nevzhledná), ale chutnalo nám.

Pokud by někdo stál o pikantnější chuť, doporučuju mexickou salsu. 

svetr č.1

Ségra mi nedávno dala tip na jeden blog, kde píše žena, která různě přešívá svetry. Ty svetry vypadají naprosto obyčejně a vytvoří z nich naprosto luxusní kousky. Nedalo mi to a taky jsem šla do experimentování. Tušila jsem, že to nebude žádná legrace, protože pletené materiály jsou na upravování dost náročné: různě se kroutí a natahují.

Jako základ byl bílý tenký rolák,

nějaké stužky, lemovací pásky, knoflíky a saténová stužka.

Pak jsem našla nějaké látky (bylo jich dost), ale nemohla jsem rozhodnout, kterou použiju

Nakonec jsem zvolila tu do modra. Z té vpravo se chystám ušít sukni, ale to je zatím ve výhledu.

1) nejdříve jsem odpárala rolák 

2) potom jsem rozstříhla svetr , aby se dal rozepínat

3) další části nemám postupně nafocené, ale pokusím se to popsat. Jelikož by se ty zašpendlené kraje roztáhly hned potom, co bych k tomu přidala nakasanou pátku, musela jsem první ten okraj na rubu zpevnit lemovacím proužkem. Dále jsem na stroji pravidelně nařasila pruh barevné látky a následně ho přišila podél rozepínání (na líc). Aby se překryly švy, olemovala jsem to bleděmodrou lesklou stuhou. Nedokážu šít úplně přesně, tak jsem na stroji vzala jen vnější stranu a vnitřní jsem došívala ručně (i z důvodu hrozícího roztažení materiálu). Dalo to pěkně zabrat.

4) Dále jsem zespodu přišila knoflíky na zapínání pomocí saténové šňůrky.

5) Z nakasané látky mi zbyl ještě kus, z něhož jsem vytvořila kytičku na dozdobení a našila na spodní část svetru.

A toto je výsledek, posuďte sami...

                          

                                                

         

A perlička nakonec :-) když jsem přišla do třídy, kde učím, jeden žák na mě hned ve dveřích: paní profesorko, vám to dneska sluší!